Život je

Celý život

v mnohém podobný je

zlaté kleci.

Chtěla jsi jen žít

bez příkras a pomíjivých náhražek

cizího světa.

Chtěla jsi jen říct

obyčejná slova,

bez vzletných frází.

Jen jednoduchá věta

která však nikoho nedojme

a nepokoří zlatou mříž.

Zatím co klam

slaví  a pozvedá svoji číši

k ústům svým,

ty v tichu minulém

dotýkáš se prázdna,

které souzní s tvým dechem.

Které obdařuje tě

přítomností svojí.

Jako slza na dlani tvé

připadáš si malá,

v objetí prstů schovaná.

Jako by mohly ochránit tě

před celým vypočítavým světem.

Jako kapka průhledná

co stéká z očí co viděly

pravdu pod úsměvy skrytou.

Celý život

v mnohém podobný je

lávce úzké,

po níž musíš projít,

abys jsi vyrostla

a mohla najít cestu správnou.

Nikdo ti neporadí,

to musíš sama.

Hledat a najít,

snít nebo žít.

Jak prosté se to zdá,

jak lehké je vílou se stát,

co na vše zapomněla

a jen tančí za zvuku

píšťal měsíčního svitu.

Jak těžké je

na nohou stát,

když musíš nést cizí zášť.

Která tvoje city mění

a pocity tvé

svazuje nití kouzelnou.

Chtěla by jsi ji přetrhnout,

a kouzlo zlomit.

Tajemné zaříkání

 co pouto slibů

v lež mění.

Celý život

v mnohém podobný je

nám.